Telč,Městská galerie Hasičský dům
Výstava sochaře Libora Krejcara (1961,viz At.č.22/90, 22/94) vytváří v telčské galerii pozoruhodný kontrast bílých soch na pozadí červených zdí. Deset soch v potemnělé zadní části galerie autor nasvítil zevnitř a postavil je do půlkruhu. Naproti tomu vstupní část expozice tvoří sochy umístěné pravidelně do středu místnosti,do rohů a do výklenků zdí. Jsou doplněné pálenými kresbami vzniklými kladením zápalných šňůr a tak zvanými sypanými obrazy-asamblážemi,vrstvenými z různě barevných a strukturovaných dřevěných elementů. Do středu malé výstavní síně v 1.patře galerie sochař postavil tři vysoké okřídlené strážné anděly a jako vždy s kočičími hlavami. Stojí jako sudičky nad dvojicí schoulených koťátek. Ze zdí kolem vystupuje 8 veraikonů, geometricky tvarovaných dřevěných mřížek obdélníkového půdorysu s vypouklým oválem uprostřed. Nutno podotknout ,že zmiňovaní strážci ,kteří čněli z korby náklaďáku,během svého transportu do galerie vzbudili velkou pozornost mezi obyvateli. Výstava zahrnuje 31 soch 13 pálených kreseb 3 sypané obrazy a 8 dřevěných veraikonů, což jsou vlastně závěsné sochy a předcházejí Krejcarovu novému hudebnímu projektu. Po jeho úspěšných Lesních hřbitovech ponese stejný název jako aktuální výstava: Mezi nebem a zemí. K výstavě byl vydán katalog.
Expozici uvedl nositel Ceny Jaroslava Seiferta Ivan Martin Jirous svou nejčerstvější básní věnovanou dílu Libora Krejcara:
Měl jsem mluvit o madonách Napsal jsem to proto abych to čet
I když snad spíš bych mluvit měl kdybych to říkal z paměti
o kočkách vypadalo by to že to nestojí za říkání
o madonách potkánky držící nestojí to ani za čtení
o madonách držící skelety v náručích ale vypadá to přece jenom líp
i o těch co drží v náručí kostřičky
o alabastru jenž sádře se podobá Ať chci nebo nechci
o sádře jež v alabastr se mění jsem o čem teď mluvím měl jsem mlčet
mluvit měl i o Jednorožci snad měl jsem mlčet
o kočkách jež mění se v madony i o rybě zvané ichtys v srdci Madony
alabastrové o koťátkách strážených mlčet jsem měl
o Madoně – kočce alabastrové a svíci o Strážcích jejich mlčet měl bych taky
v srdci jejím hořící i o hnízdech prázdných vyhaslých
o hnízdech prázdných vyhaslých půllitrech vypitých
a svících hořících o svících hořících
půllitrech vypitých o kočkách alabastrových
o koťátkách strážených Strážci mluvit o alabastru jež sádře se podobá
jsem měl o sádře jež jak alabastr se jeví
o rybě v srdci Madony o rybě ichtys o flastru na tváři zjizvené drápky
se zvoucí kočičími
a mluvit snad měl jsem i o Jednorožci mlčet jsem měl ať řeknou to jiní
a mlčet měl jsem i o tom o čem teď ať napíší to jiní
mluvím
ať chci či ať nechci Zima se přiblíží
na fouskách kočiček
třpytivé jíní
6. září 2007