LIBOR KREJCAR MEZI NEBEM A ZEMÍ

Do 11. listopadu vystavuje svá díla v Městské galerii na náměstí v Telči sochař Libor Krejcar (nar. 1961). Pod souhrnným titulem Mezi nebem a zemí zde představuje obsáhlý soubor téměř šedesáti prací v několika tématických celcích a výtvarných technikách. Výstavu doprovází drobný katalog, kurátorsky ji zaštítil David Bartoň.
Krejcarovým leitmotivem jsou již od dob jeho rané tvorby (počátek 80. let) Kočky, Pantherie. Formálně se sochy Koček v průběhu času pod autorovýma rukama proměňují; od monumentálně vzhlížejících sedících statuí provedených převážně ve dřevě, později v kovu, se dnes Libor Krejcar posouvá k intimněji působícímu pojetí v bělostné sádře.
Do telčské exhibice diváka uvádí Bílý jednorožec, Pantherie sedící na soklu ve vypjatém záklonu, s hrudí protknutou dřevěnou mřížkou. Namísto rohu mýtického Jednorožce symbolizujícího nevinnost je Krejcarova Pantherie tažena k zemi rohem muflona. Svébytně přepracovaná křesťanská symbolika však tímto nekončí. Temný podélný prostor galerie (dříve Hasičského domu) s cihlovo-dřevěnými podlahami a červenými omítkami, je traktován bílými pilíři - vysokými sokly s bustami dalších Koček. Tato pomyslná chrámová loď je ukončena půlkruhovým ochozem Pantherií - Madon s otevřenou zářící hrudí, v nichž místo božského srdce lze spatřit skelety drobných savců, mumifikované ptáky v hnízdech, sádrové sošky právě narozených koťat. Busty se stylizovanými kočičími hlavami a tlapami postrádají ostatní animální znaky, jsou zahaleny pláštěm či andělskými křídly a pouze natočením hlavy či příležitostným předmětem - lidskou lebkou, sklenicí piva, kostřičkou, sochou mrtvé holubice v náruči  kočičí Madony sdělují to pro Libora Krejcara podstatné.
V nikách mezi dočasnými pilíři jsou instalovány menší sloupky, jež místo hlavic nesou orožené hlavy koček z cyklu Lesní hřbitovy, závěsné asambláže Krajin vysypaných z pilin, dřevěného odpadu a popele a do třetice pálené kresby Bytostí. Tyto kresby Hlav a Zvířat jsou vytvořeny zápalnou šňůrou na kartonu. V patře galerie vládnou místnosti tři Strážci, bytosti s kočičími hlavami a složenými křídly andělů, jež se tyčí nad nízkým válcovým soklem nesoucím sousoší do sebe schoulených koťat. Na zdech jsou rozvěšeny Veraikony, dřevěné mřížovité útvary s vypouklými a částečně zlacenými oválnými středy, jež prozrazují původní profesi řezbáře a restaurátora.
Pocit transcendentní, těžko definovatelné majestátní odtažitosti v konfrontaci s drásavě syrovou prezentací smrti, smrtelnosti a bezbrannosti v díle Libora Krejcara je mimořádným zážitkem a zajímavou výzvou návštěvníkům podzimní Telče.